Resident – City of Ghosts

Zbytky Armády

Historie

Jedná se o poslepovanou skupinu bývalých příslušníků profesionální armády, policistů, žoldáků a nedobrovolných branců. Po prvotním náznaku „Velkého Pádu“ mělo pár šťastlivců možnost se schovat do podzemních bunkrů jako osobní ochranka elitní smetánky. Nicméně s postupem času začaly ubývat nastřádané zásoby a v bunkrech propukly nepokoje, které vyústily v masový exil obyvatel těchto podzemních útočišť. Malé skupinky armády se postupně poslepovaly se zbytky toho, co přežilo povrch a uznávalo starý řád před „Velkým pádem“ – spojili se v Armádu beze jména, vedenou samozvaným generálem Konrádem, o kterém se bojí mluvit i samotná Armáda. Armáda měla o to větší výhodu v pustině díky mnoho zachovalým technologiím. Díky tomu měly boje velkých tlup nájezdníků nulovou šanci proti malé organizované skupině s palnými zbraněmi. Přírodní zdroje, technologie či lidská síla, to vše bylo násilím nebo za nevýhodných dohod z pustiny sebráno pro účely tažení. Malé děti a dorostenci z vypálených vesnic, byly ve jménu Starého Řádu odvedeni jako noví branci, určení k doplnění řad. Převýchova těchto potomků pustiny byla o to lehčí, díky absenci jakéhokoliv vzdělání.  S čímž ovšem Armáda nepočítala, byly nové výzvy pustiny: radiace, mor, mutanti a anomálie. Mnoho zarytých veteránů a nezkušených branců bylo zmasakrováno při prvotních kontaktech s mutacemi, nebo jak je Armáda nazývá – s „nečistými“. Díky tomu se poprvé od „Velkého Pádu“ začala Armáda učit nástrahám nového světa od obyvatel pustiny a svoji taktiku tomu přizpůsobila. Armáda – stín Starého světa.

Z dochovaného deníku Staršího:

Přišli beze slov, ve dvou řadách, jako stromy na úvalech. Vešli do vesnice a chtěli vidět, co máme a všechny obyvatele. Každého nemocného nebo něčím zvláštního okamžitě popravili a hodili na zapálenou hranici. Naše zásoby, stroje a mladé odvedli, nechajíc nás na pospas pustině. Jeho poslední slova byla – „Ve jménu Starého řádu!“